Bytový dům Dřevák je jedním z nejzajímavějších českých vícepodlažních bytových domů, které využívají konstrukční systém CLT od společnosti Stora Enso. Důležitou součástí konstrukčních systémů se staly i sádrovláknité desky fermacell® od společnosti James Hardie Europe. Bytový dům v Praze-radlicích ukazuje, jak je možné kombinovat výhody masivních dřevěných panelů s dalšími systémovými prvky tak, aby budova splňovala náročné požadavky na požární bezpečnost, akustiku, statiku a udržitelnost.

Rezidenční projekt D.O.K. Radlice od společnosti Skanska zahrnuje tři bytové domy: Krystal, Onyx a Dřevák, z nichž poslední je názorným příkladem možností současných vícepodlažních dřevostaveb. Hlavním dodavatelem stavby je společnost SKANSKA a.s., dodavatelem dřevěných konstrukcí a zpracovatelem prováděcí projektové dokumentace pro dřevostavbu je společnost TAROS NOVA a.s.
Radlický Dřevák v praxi dokazuje, že moderní dřevostavby mohou nabídnout nejen ekologický přístup, ale i technické parametry, které splňují současné požadavky na pohodlné bydlení.



D.O.K. Radlice a Dřevák: moderní dřevostavba s vysokými nároky
Projekt D.O.K. Radlice vzniká v pražských Radlicích jako moderní rezidenční čtvrť zasazená do zeleného údolí v blízkosti centra města. Součástí developmentu je také objekt označovaný jako Dřevák – bytový dům využívající ve velké míře CLT konstrukční systém od společnosti Stora Enso.
 
„Právě použití CLT panelů přineslo vysoké nároky na návrh jednotlivých skladeb konstrukcí. Projektanti i specialisté museli řešit zejména požární bezpečnost, vzduchovou a kročejovou neprůzvučnost, statiku, prefabrikaci i celkovou udržitelnost stavby,“ říká Dipl.-Ing.(FH) Jaroslav Benák, technický ředitel James Hardie Europe, který se na projektu podílel od roku 2021.
 
Jak potvrzuje hlavní inženýr projektu Ing. Tomáš Bíma z Jakub Cigler Architekti, rozdíl oproti běžné betonové nebo zděné stavbě nespočívá v základních principech návrhu, ale především v detailech. „Trochu jinak se musela řešit akustika, tepelná technika nebo požární bezpečnost. Největší výzvou pro nás bylo zachovat pohledově přiznané dřevo v interiéru a současně splnit všechny požadavky na akustické a požární vlastnosti konstrukce,“ říká.
 
Sádrovláknité desky fermacell® byly v projektu využity napříč konstrukcemi:

• v mezibytových a mezipokojových stěnách,
• v obvodových stěnách,
• v podhledech a stropních konstrukcích,
• při řešení požárních prostupů,
• i v akustických skladbách podlah a stropů.

 
Významnou roli hrály zejména v kombinaci s CLT konstrukcemi Stora Enso, kde pomáhaly splnit přísné požadavky na akustiku a požární odolnost. Například mezibytové stěny byly navrženy s dvojitým opláštěním fermacell® a akusticky oddělenými profily, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů vzduchové neprůzvučnosti i požární odolnosti REI 60 minut.
 
„CLT panely dnes představují jednu z nejpokročilejších forem využití dřeva ve stavebnictví. Díky prefabrikaci přicházejí na stavbu jako přesně vyrobené díly, které umožňují rychlou montáž, vysokou přesnost a výrazné snížení množství materiálu i energie potřebné během výstavby,“ vysvětluje Ing. Tomáš Hýrek, Business Development Manager společnosti Stora Enso.
 
Podle Tomáše Bímy je právě akustika jedním z nejdůležitějších parametrů bytového domu. „Zvukový útlum konstrukce závisí především na správném návrhu detailů, použití akustických pásek, vlastnostech jednotlivých vrstev i způsobu jejich spojení. Při dodržení těchto zásad není dosažení kvalitních akustických parametrů dřevostavby problém,“ vysvětluje.
 
U obvodových konstrukcí byly desky fermacell® součástí vícevrstvých skladeb s tepelnou izolací a cihelnými pásky, kde přispívaly nejen k požární bezpečnosti, ale také k mechanické odolnosti a stabilitě systému.
 
Důležitým tématem byla rovněž akustika vícevrstvých konstrukcí. Projekt pracoval s principem oddělování jednotlivých vrstev a eliminace přenosu vibrací mezi konstrukcemi, přičemž Akustický podsyp fermacell™ pomohl zlepšit parametry přiznaných CLT stropů.
 
„Dřevo není krok zpátky. Naopak je to jeden z nejmodernějších stavebních materiálů současnosti. Prefabrikace, nízká uhlíková stopa a možnost ukládat uhlík přímo do konstrukce budov dávají dřevostavbám významnou roli v budoucnosti stavebnictví,“ říká Tomáš Hýrek.
 
Od prvních konzultací až po realizaci
„Na projektu jsme začali pracovat už na konci roku 2021. Od začátku bylo jasné, že půjde o mimořádně náročnou realizaci, která bude vyžadovat intenzivní spolupráci projektantů, akustiků, statiků, požárních specialistů i výrobců konstrukčních systémů,“ popisuje Jaroslav Benák.
 
Jedním z klíčových úkolů bylo připravit konstrukční skladby pro CLT systém tak, aby splnily vysoké požadavky na požární bezpečnost. Součástí přípravy byly také zkoušky v TZÚS Praha a navazující požárně klasifikační osvědčení pro konstrukce s deskami fermacell®.
 
Vedle požární bezpečnosti hrála zásadní roli akustika. CLT konstrukce totiž vyžadují velmi precizní návrh detailů, zejména v oblasti přenosu vibrací a vzduchové neprůzvučnosti. James Hardie Europe proto spolupracovala nejen s českými akustiky, ale také se specialisty z evropské centrály společnosti.
 
„Výhodou systému fermacell® je, že projektantům nabízí komplexní technicky ověřené řešení. U podobných projektů není prostor pro experimenty. Potřebujete mít k dispozici ověřené skladby, reálná měření i technickou podporu během návrhu a realizace,“ doplňuje Jaroslav Benák.
 
Podle Tomáše Bímy byla důležitá především možnost opřít se o reálně ověřené technické podklady. „Jako největší přidanou hodnotu vnímám zkušenosti společnosti James Hardie Europe ze zahraničí, perfektně zpracované katalogy, a především reálně změřené akustické parametry jednotlivých skladeb. To, co bychom jinak složitě počítali, jsme mohli odečíst z ověřených měření,“ říká.
 
Významnou roli sehrála také podpora přímo na stavbě a při prefabrikaci jednotlivých částí konstrukce. Společnost James Hardie Europe ve spolupráci se Stora Enso poskytovala konzultace realizačním týmům a podílela se například na přípravě vzorového bytu nebo řešení povrchových úprav v kvalitě Q2 a Q3.
 
Součástí projektu bylo rovněž řešení požárních prostupů v CLT konstrukcích s využitím systému Aestuver™ FireShield. Podle Jaroslava Benáka se v projektu výrazně promítla také témata udržitelnosti: „Velký důraz byl kladen na environmentální parametry materiálů, EPD dokumentaci i odpadové hospodářství. Právě zde se ukazuje výhoda suché výstavby a systémových řešení, která umožňují efektivnější a přesnější realizaci.“
 
Podle Tomáše Hýrka je jednou z hlavních výhod CLT skutečnost, že dřevo během svého růstu ukládá oxid uhličitý a zabudováním do konstrukce budovy zůstává uhlík dlouhodobě vázán. „Dřevo je jediný běžně používaný konstrukční materiál, který má z pohledu uhlíkové bilance negativní stopu. V tom spočívá jeho mimořádný potenciál pro budoucnost stavebnictví,“ říká.
 
Architekti od počátku usilovali o to, aby bylo dřevo v interiéru skutečně přiznané a stalo se součástí architektonického výrazu domu. „Právě zachování viditelného dřeva bylo jedním z hlavních cílů projektu. Současně jsme ale museli splnit všechny požadavky na akustiku, požární bezpečnost i ekonomiku stavby,“ vysvětluje Tomáš Bíma.
Ing. Tomáš Bíma, hlavní inženýr projektu Jakub Cigler Architekti: technické řešení musí fungovat jako celek
 
Jaké byly z pohledu projektanta největší výzvy při návrhu vícepodlažního CLT bytového domu?
Dá se říct, že hlavní principy v porovnání s návrhem budovy za použití konvenčních materiálů (zdivo, beton) zůstávají stále stejné. Dokonce se ani nijak zvlášť neliší technické vlastnosti materiálů. Rozdíly jsou v detailech, trochu jinak se musí řešit například akustika, tepelná technika, požární bezpečnost. Velký důraz jsme kladli na správný návrh skladeb konstrukcí, ať už se jedná o stropy a podlahy nebo mezibytové stěny. Co bylo pro nás zásadní, aby bylo dřevo v interiéru vidět. To bylo asi největší výzvou, jak zajistit pohledově přiznané dřevo a zároveň splnit veškeré požadavky na akustické a požární vlastnosti konstrukce tak, aby byla také ekonomická.
 
Jak zásadní roli hrály v projektu požadavky na akustiku a požární bezpečnost a co bylo v tomto směru nejnáročnější?
Akustika je v bytovém domě absolutně klíčová. Kdo bydlel v panelových domech asi ví, o čem hovořím. Dosáhnout dobrých akustických vlastností dřevostavby ale není při dodržení určitých zásad velkým problémem. Zvukový útlum (vzduchový nebo kročejový) konstrukce v dřevostavbě závisí především na správné volbě a provedení všech detailů nosné konstrukce za použití akustických pásek, na vlastnostech jednotlivých vrstev následného opláštění, na způsobu spojení jednotlivých vrstev dohromady. Co se týká požární bezpečnosti, tam se musíme striktně držet požárních předpisů, které v té době umožňovali stavět ze dřeva do 12m výšky a to jsme splnili. Nosnou konstrukci jsme samozřejmě na danou požární odolnost spočítali.
 
Proč jste pro projekt zvolili právě systém fermacell® a jaké jeho vlastnosti byly pro tento typ stavby klíčové?
Když jsme začali uvažovat o návrhu bytového domu ze dřeva, nebyla v Česku žádná větší realizace. V té době jsme se společností James Hardie Europe spolupracovali na jiném projektu, kdy jsme se v rámci společných diskuzí dozvěděli i o celém propracovaném systému pro dřevostavby.  Firma měla zkušenosti s výstavbou ze dřeva ze zahraničí a poskytla nám projektovou podporu. Sádrovláknité desky fermacell jsou zároveň oproti klasickému sádrokartonu pevnější, mají výborné mechanické, akustické i protipožární vlastnosti, což je pro dřevostavbu bytového domu klíčové. V systému, kdy nosnou konstrukci tvoří CLT panely, umožňují doplnit k mezibytovým stěnám samostatné předstěny, které zaberou co nejméně podlahové plochy.
 
Jak hodnotíte spolupráci s technickým týmem James Hardie Europe během návrhu a realizace projektu?
Spolupráce s kolegy z James Hardie Europe byla v rámci projektové přípravy velmi přínosná. Pomohli nám nastavit skladby jednotlivých konstrukcí jak z hlediska požární odolnosti, tak i vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Během přípravy projektu jsme se mohli díky týmu James Hardie Europe společně setkávat s ostatními odborníky na konferencích a vzájemně si předávat informace v segmentu výstavby, která u nás není zatím obvyklá.
 
V čem byla podle vás největší přidaná hodnota technické podpory výrobce u takto náročného projektu?
Jako největší přidanou hodnotu vnímám jejich zkušenosti ze zahraničí, perfektně zpracované katalogy, a hlavně se opírají o reálně změřené akustické parametry všech možných skladeb konstrukcí z mnoha realizací i katalogových skladeb. To, co bychom složitě počítali, jsme mohli jednoduše odečíst z katalogu nebo z měřících protokolů.
 
Myslíte si, že projekt Dřevák ukazuje směr, kterým se mohou moderní vícepodlažní dřevostavby v Česku dále ubírat?
Jednoznačně. Už z úspěšného prodeje bytů ještě před zahájením výstavby je vidět, že lidi zajímá, v jakých stavbách chtějí žít. Vlastní stavba probíhá velmi rychle a je velmi příjemné stavbou procházet a cítit vůni dřeva.
 
Dřevák jako referenční projekt pro české vícepodlažní dřevostavby
Radlický Dřevák podle projektantů ukazuje, že moderní vícepodlažní dřevostavby mohou v českém prostředí splnit stejné požadavky na bezpečnost, komfort i kvalitu bydlení jako stavby z tradičních materiálů. „Už z úspěšného prodeje bytů před zahájením výstavby je vidět, že lidé mají o tento typ bydlení zájem. Samotná realizace navíc probíhá velmi rychle a je příjemné sledovat, jak stavba z masivního dřeva vzniká,“ hodnotí Tomáš Bíma.
 
Proč CLT panely a fermacell®? Odpověď pro projektanty i architekty
Projekt bytového domu Dřevák v Praze-Radlicích ukazuje, že současné vícepodlažní dřevostavby vyžadují komplexní a technicky prověřený přístup. Sádrovláknité desky fermacell® zde nebyly pouze opláštěním konstrukcí, ale důležitou součástí systému s CLT panely, který pomohl splnit náročné požadavky na:

• požární odolnost,
• akustický komfort,
• mechanickou odolnost konstrukcí,
• prefabrikaci a efektivitu výstavby,
• udržitelnost a environmentální parametry budovy.

 
Z pohledu projektantů a architektů je zásadní také dostupnost technické podpory. Lidé z technického oddělení společnosti James Hardie Europe poskytovali v těsné součinnosti s týmem Stora Endo během celého projektu konzultace při návrhu skladeb, akustických a požárních řešení, koordinaci s odbornými profesemi i podporu během realizace.
 
Projekt Dřevák v Praze-Radlicích ukazuje, že úspěch moderní vícepodlažní dřevostavby nestojí na jediném materiálu, ale na promyšlené spolupráci konstrukčního systému, projektového návrhu a navazujících stavebních řešení. Nosnou část budovy tvoří CLT panely společnosti Stora Enso, zatímco sádrovláknité desky fermacell® pomáhají zajistit požadované akustické, požární a mechanické parametry konstrukcí. Společně vytvářejí systém, který umožňuje realizovat dřevostavby splňující současné požadavky na komfort, bezpečnost i udržitelnost.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
 
BOX 1
Pohled architektů: Dřevo není návrat do minulosti, ale cesta vpřed
Podle architektů z Jakub Cigler Architekti představují moderní dřevostavby jednu z nejperspektivnějších cest ke snižování uhlíkové stopy stavebnictví. Dřevo totiž během růstu váže oxid uhličitý a v konstrukci budovy jej dlouhodobě ukládá. Vedle ekologických přínosů přináší i rychlejší výstavbu díky vysokému stupni prefabrikace a příjemnější vnitřní prostředí pro obyvatele. Architekti zdůrazňují, že současné vícepodlažní dřevostavby nemají mnoho společného s tradičními sruby. Naopak jde o vysoce technologické stavby využívající moderní materiály a digitální výrobu. Konstrukce z CLT panelů umožňují navrhovat bytové domy, administrativní budovy i výškové stavby, které jsou v řadě západoevropských zemí již běžnou součástí měst. Za největší překážku rozvoje dřevostaveb v Česku nepovažují technické limity, ale legislativní omezení, zejména v oblasti požární bezpečnosti. Z pohledu architektů však dřevo nabízí srovnatelnou bezpečnost jako tradiční materiály a jeho možnosti jsou mnohem širší, než české předpisy dnes připouštějí.
 
BOX 2
Pohled developera: Radlický dřevák jako pilot budoucí výstavby
Pro Skansku představuje Radlický dřevák především pilotní projekt, na kterém chce ověřit potenciál dřevěných konstrukcí v bytové výstavbě. V pražských Radlicích vznikne soubor se 177 byty, z nichž 75 bude umístěno v části využívající dřevěnou konstrukci. Developer záměrně kombinuje dřevostavbu s konvenční výstavbou, aby mohl oba systémy porovnávat ve stejných podmínkách a ve stejném čase.
Skanska vnímá dřevo jako důležitý nástroj ke snižování takzvaného zabudovaného uhlíku, tedy emisí vznikajících výrobou stavebních materiálů. Současně očekává rychlejší a bezpečnější výstavbu díky prefabrikaci, menšímu počtu pracovníků na stavbě a omezení mokrých procesů. Developer zároveň zdůrazňuje, že skutečný význam projektu nespočívá pouze v samotném materiálu, ale v možnosti získat zkušenosti, které mohou otevřít cestu k širšímu využití dřeva v české bytové výstavbě.
 
BOX 3
Pohled výrobce: CLT panely jako stavební materiál 21. století
Společnost Stora Enso vidí budoucnost dřevostaveb v technologii CLT panelů (Cross Laminated Timber), tedy velkoformátových deskách z vrstev masivního dřeva lepených křížem přes sebe. Tyto prvky kombinují vysokou pevnost, nízkou hmotnost a možnost přesné průmyslové výroby. Na stavbu tak přicházejí již připravené díly, které lze rychle smontovat podobně jako stavebnici. Podle zástupců firmy má dřevo oproti betonu a oceli zásadní environmentální výhodu. Nejenže vyžaduje méně energie při výrobě, ale zároveň v sobě dlouhodobě ukládá uhlík zachycený během růstu stromů. Nahrazení betonových konstrukcí dřevěnými tak může výrazně snížit celkovou uhlíkovou stopu budov.
Stora Enso proto investovala do výroby CLT panelů ve Ždírci nad Doubravou přibližně dvě miliardy korun. Firma očekává, že rostoucí tlak na dekarbonizaci stavebnictví spolu s rozvojem prefabrikace postupně promění způsob, jakým se budou bytové i administrativní budovy v Evropě navrhovat a stavět.